|
| |
|
|
Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče
Bartošová, Simona ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA - International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NAND A taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, NANDA- International, jednotka intenzivní péče
|
|
|
Ošetřovatelská diagnostika na jednotkách intenzivní péče
Bartošová, Simona ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
v ČJ: Tato diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské diagnostiky na interních jednotkách intenzivní péče. Teoretická část obsahuje informace o obecných základech ošetřovatelského procesu a především o ošetřovatelských diagnózách. Dále prezentuje poznatky z historie, vývoje a struktury NANDA taxonomie II. Těžiště práce tvoří kvantitativní dotazníkové průzkumné šetření zaměřené na průzkum znalostí všeobecných sester o ošetřovatelské diagnostice NANDA - International, na zjištění způsobu tvorby ošetřovatelských diagnóz a na získání poznatků o názoru všeobecných sester na tvorbu ošetřovatelských diagnóz a na NAND A taxonomii II. Dále zjišťuje, jaké ošetřovatelské diagnózy všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče nejčastěji nalézají. A z těchto diagnóz je vytvořen jednotný soubor dle NANDA taxonomie II. Klíčová slova v ČJ: Ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, NANDA- International, jednotka intenzivní péče
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelské diagnózy u klienta s Amyotrofickou laterální sklerózou
ŠVECOVÁ, Karolína
Tato bakalářské práce pojednává o onemocnění Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Teoretická část se věnuje anatomii motorického systému, charakteristice onemocnění, etiologii, příznakům, diagnostice, léčbě a zahrnuje také specifické úlohy sestry ve zmíněné problematice. Dále se zabývá základními oblastmi v ošetřovatelském procesu u klienta s touto chorobou. Empirická část byla zpracována na základě výzkumných cílů a otázek, které se týkají ošetřovatelských diagnóz a intervencí vyskytujících se u klientů s ALS. Pro získání výsledků bylo použito kvalitativního šetření. Klienti s Amyotrofickou laterální sklerózou byli vybráni jako výzkumný soubor. Informace byly zjišťovány pomocí podkladu pro sběr údajů dle Teorie deficitu sebepéče D. Oremové. Pro následné zpracování anamnestických souborů byla následně použita technika otevřeného kódování, metoda "tužka - papír". Takto se u jednotlivých klientů získaly intervence a specifické problémy, které se následně definovaly za pomoci NANDA Taxonomie II. jako ošetřovatelské diagnózy. K porovnání výše zmíněných intervencí v rámci diskuse poté posloužila publikace Nursing Interventions Classification (NIC). Výsledky přinesly odpovědi na položené výzkumné otázky. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zjištěny základní ošetřovatelské diagnózy. Ty jsou závislé na aktuálním stádiu onemocnění. Nejvíce postiženou oblastí u klientů s ALS jsou požadavky univerzální sebepéče. Do této kategorie se řadí požadavky na dostatek vzduchu, stravy, tekutin, vylučování nebo rovnováha aktivity a odpočinku. V rámci jednotlivých ošetřovatelských diagnóz byly následně zmíněny související intervence.
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy v domovech pro seniory a možnosti jejich řešení
PĚCHOTOVÁ, Blanka
Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat nejčastější ošetřovatelské diagnózy používané v domově pro seniory a intervence k těmto ošetřovatelským diagnózám. Ke zmapování byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou nejčastějších ošetřovatelské diagnózy klientů ve vybraném domově pro seniory? Jaké jsou intervence u nejčastějších ošetřovatelských diagnóz? Použité metody Ke zjištění informací byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování pomocí nestandardizovaného hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v únoru 2014 v G centru Tábor, domov pro seniory. Rozhovory byly zapsány do poznámkového bloku a posléze přepsány. Při zpracování výsledků byla použita metoda kódování za účelem vyhledávání nejčastějších slovních spojení, na jejichž základě byly vytvořeny kategorie a k nim podkategorie, shrnuté do schémat. Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořilo 10 sester domova pro seniory v rozmezí 43-57 let, pracujících na pozici všeobecných sester a staniční sestry. Rozhovorům předcházelo seznámení sester s tématem bakalářské práce a účelem výzkumu a písemný souhlas ředitelky zařízení. Výsledky Ze zpracovaných rozhovorů po analýze dat vzniklo 8 kategorií: Ošetřovatelský proces, Využívání ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu, Ošetřovatelské diagnózy, Intervence, Dokumentace ošetřovatelské péče, Poskytování péče. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována slovní spojení, a vše je znázorněno v přehledných schématech. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry mají povědomí o metodě ošetřovatelského procesu, který nejčastěji charakterizovaly jako uspokojování potřeb klienta. Závěr Cílem moderního ošetřovatelství je vysoká kvalita poskytované péče a aktivní účast klienta v ní, vyjádřena v konečné fázi uspokojením jeho potřeb s respektem k individuální kvalitě života, vedoucí k udržení zdraví a zmírnění fyzické i psychické bolesti. Praktickým výstupem bakalářské práce je brožura nejčastějších ošetřovatelských diagnóz a jejich intervencí v domově pro seniory , G centrum Tábor.
|
|
|
Nejčastější ošetřovatelské diagnózy a intervence u fyziologického novorozence
LAPÁČKOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími ošetřovatelskými diagnózami a intervencemi u fyziologického novorozence. Prvním cílem bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. K tomuto cíli byly vytvořeny dvě hypotézy. H1: Nejfrekventovanější ošetřovatelská diagnóza u fyziologického novorozence je neefektivní kojení. H2: Ošetřovatelské diagnózy se u fyziologického novorozence budou lišit ve vztahu ke způsobu porodu. Druhým cílem bylo zjistit, jakým způsobem porodní asistentky a sestry stanovují ošetřovatelské diagnózy, cíle a intervence. K tomuto cíli byla vytvořena výzkumná otázka: Jakým způsobem stanovují u fyziologických novorozenců ošetřovatelské diagnózy, cíle a ošetřovatelské intervence? K získání kvalitních dat byla zvolena kombinace metody kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal pomocí analýzy ošetřovatelské dokumentace a hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2015 na oddělení fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. Zpracované a přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze dat pomocí otevřeného kód ování metodou papír a tužka. Jednotlivé kódy byly následně seskupeny do podkategorie a poté kategorie. První výzkumný soubor tvořilo 5 dětských sester a 1 porodní asistentka pracující na oddělení fyziologických novorozenců v Českých Budějovicích ve věku od 26 do 46 let. Druhý výzkumný soubor tvořilo 107 fyziologických novorozenců porozených přirozeným způsobem nebo císařským řezem. Z výpovědí respondentek vyplynulo, že mají všeobecné znalosti o ošetřovatelských diagnózách, ale menší rezervy při jejich stanovování. Nedostatečné znalosti byly zjištěny i při stanovení cílů a intervencí, protože se porodní asistentky a dětské sestry spoléhají na předdefinované ošetřovatelské diagnózy, cíle i intervence, které používají na oddělení nejčastěji, a pouze z nich vybírají. Dále bylo zjištěno, že se ošetřovatelské diagnózy neliší u novorozenců narozeným prvorodičkám či vícerodičkám a že u všech novorozenců porodní asistentky či dětské sestry stanovují ošetřovatelkou diagnózu neefektivní kojení. Zjištěné výsledky mohou posloužit jako podklad pro usnadnění práce s ošetřovatelskými diagnózami a předcházení chybování při jejich stanovování. Vzhledem ke zjištění, že porodní asistentky a dětské sestry mají rezervy při stanovování ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí, navrhujeme, aby jim tato bakalářská práce sloužila jako podklad. Z výsledků výzkumu dále vyplynulo, že nejfrekventovanější ošetřovatelskou diagnózou je neefektivní kojení. Z tohoto důvodu byl vytvořen formulář pro nastávající matky, který by i zároveň sloužil jako edukační materiál. Jeho výhodou by mohlo být usnadnění práce při stanovení ošetřovatelských diagnóz a intervencí.
|
|
|
Porucha spánku jako ošetřovatelská diagnóza
HANZALOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá poruchou spánku jako ošetřovatelskou diagnózou. Toto téma je aktuálním problémem u mnoha hospitalizovaných pacientů. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. Teoretická část je věnována spánku jako takovému, jeho fázím, faktorům ovlivňujícím spánek, jednotlivým spánkovým poruchám, diagnostice spánku a jeho léčbě, která je rozdělena na farmakologickou a nefarmakologickou. V neposlední řadě se teoretická část zabývá ošetřovatelským procesem a jeho fázemi u pacienta, u kterého byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku. V empirické části jsme stanovili jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů. Položili jsme dvě výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v rámci ošetřovatelské diagnózy porucha spánku u pacientů? 2. Jaké obtíže se spánkem řeší sestry u pacientů, kteří jsou součástí výzkumného souboru? Ke zpracování empirické části bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Standardizované otázky byly podle potřeby rozšířeny doplňujícími otázkami. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice, a. s. na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení. O povolení výzkumného šetření byla písemně požádána hlavní sestra nemocnice. Obě tato pracoviště obdržela předem připravená jednotlivá témata rozhovoru a otázky. Zkoumaný soubor tvořilo 12 respondentů, z toho 6 sester pracujících na neurologickém a gynekologicko porodnickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a 6 hospitalizovaných pacientů na těchto odděleních. Jedná se o pacienty, u kterých byla stanovena ošetřovatelská diagnóza porucha spánku a o sestry, které tuto ošetřovatelskou diagnózu u daného pacienta stanovily. Na začátku rozhovorů byli všichni respondenti informováni o anonymitě a ujištěni, že získané informace poslouží pouze pro účel této bakalářské práce. Před zahájením rozhovorů byla všem respondentům sdělena podstata výzkumného šetření. Bylo použito dvou typů rozhovorů, pro pacienty a pro sestry. Výsledky zjištěné v tomto výzkumném šetření jsou v diskuzi porovnány s odbornou literaturou. Z výsledků vyplývá, že sestry u svých pacientů provádí ke zkvalitnění jejich spánku především tato opatření: větrání v pokoji pacientů, úpravu lůžka, dodržování nočního klidu a pomoc s večerní hygienou. Většina dotazovaných pacientů byla o opatřeních ke zlepšení spánku informována a opatření měla pozitivní efekt. Všichni dotazovaní pacienti byli s ošetřovatelskou péčí sester za poslední dva dny spokojeni. Dále z kazuistik a z tabulek vyplývá, že sestry u svých pacientů řešily především tyto dva problémy: problém usnout a časté buzení. Poznatky, které jsem zpracováním této bakalářské práce získala, se budu snažit využít v mém budoucím povolání sestry. Tyto výsledky mohou také posloužit studentům jako podkladový materiál pro vypracování jejich prací a lepší informovanost sester o problematice poruch spánku u hospitalizovaných pacientů. Dále by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnici, ve které bylo šetření realizováno.
|
|
|
Využití taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domově pro seniory
ČERVENÁ VRÁTNÍKOVÁ, Michaela
Domovy pro seniory představují jednu z možností péče o seniory.Posláním domovů pro seniory je umožnit svým klientům prožít důstojné a spokojené stáří a udržet a podporovat jejich soběstačnost. O seniory zde pečuje multidisciplinární tým.Všeobecné sestry domova pro seniory pracují podle standardů ošetřovatelské a sociální péče a pracují metodou ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelská diagnostika je jeho nedílnou součástí. Teoretická část práce popisuje stárnutí a stáří, možnosti péče o seniory, péči v domovech pro seniory. Dále se věnuje geriatrickým syndromům, taxonomii NANDA, její historii a významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz.Praktická část práce je rozdělena na dvě části. Cílem první části práce je zmapovat využívání taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domovech pro seniory a zmapovat postoj sester v domovech pro seniory k využívání taxonomie NANDA II. Ke zjištění cílů byly zvoleny tyto výzkumné otázky: ?Jak sestry využívají taxonomii NANDA II?? a ? Jaký je postoj sester k využívání taxonomie NANDA II?? Cílem druhé části výzkumu je zmapování vlivu edukace na postoje sester k využívání taxonomie NANDA II. K zjištění cíle byla zvolena tato výzkumná otázka: ?Jak se změní postoj sester k používání taxonomie NANDA II po edukačním semináři?? Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a pravého experimentu, technika hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následovala jejich přesná transkripce. Získaná data z rozhovorů byla zpracována technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír a utříděna do jednotlivých kategorií a podkategorií. Součástí výzkumného šetření byla edukace sester formou prezentace v programu PowerPoint.Výzkumný soubor tvořilo pět všeobecných sester, poskytujících odbornou ošetřovatelskou péči klientům domova pro seniory. Analýzou získaných dat z rozhovorů, které se uskutečnily před edukačním seminářem, vznikly kategorie Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelská diagnostika a Postoj sester k ošetřovatelské diagnostice, které byly dále děleny na jednotlivé podkategorie. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní vědomosti o ošetřovatelském procesu a metodou ošetřovatelského procesu pracují. Mají však neuspokojivé znalosti v oblasti ošetřovatelské diagnostiky, s ošetřovatelskými diagnózami nepracují pravidelně a jejich postoj k ošetřovatelské diagnostice je většinou negativní. Analýzou dat z rozhovorů po edukačním semináři vznikla kategorie Změna postoje sester, která odhaluje změnu postoje sester po edukaci k taxonomii NANDA II, významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Ve svých odpovědích sestry nejčastěji uvedly, že správně a přesně určená diagnóza je přínosem pro sestru i pro klienta, stejně jako vhodně zvolené intervence. Všech pět dotazovaných se shodlo, že předpokladem pro kvalitní práci s ošetřovatelskými diagnózami je jednotný postup sester při práci s nimi, jejich pravidelné kontroly a také zvýšení míry znalostí o taxonomii NANDA II a ošetřovatelské diagnostice sester, které v domově pro seniory pracují.S výsledky výzkumu byla seznámena vrchní sestra domova pro seniory, ve kterém výzkumné šetření probíhalo a ke kterému dala souhlas. Projevila zájem o uspořádání edukačního semináře týkajícího se Taxonomie NANDA II a ošetřovatelské diagnostiky pro všechny sestry, které v domově pracují. Výsledky bakalářské práce mohou být také prezentovány v odborném časopise nebo mohou sloužit jako podklad pro cílenou edukaci sester v oblasti ošetřovatelského procesu a využití taxonomie NANDA II v jejich každodenní práci.
|
|
|
používání společného ošetřovatelského jazyka
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Společný ošetřovatelský jazyk zahrnuje především klasifikace, mezi které patří mimo jiné i Nanda taxonomie. Nanda taxonomie (původně Nort American Nursing Diagnosis Association - severoamerická asociace pro sesterské diagnózy) je profesionální organizace sester pro standardizaci sesterské terminologie. Založena roku 1982. Má za úkol uspořádat ošetřovatelské diagnózy dle určitého principu. Cílem je vytvořit standartní jednotné názvy. Nanda taxonomie 2 vychází z funkčních vzorců Marion Gordonové. Obsahuje 13 diagnostických domén, 47 tříd a 172 diagnóz.
|
host ::
RSS.